Vynález
zkázy

V kinech od 30. července 2015.

Synopse

 

Divák je světem technické revoluce okouzlen stejně jako hrdina, inženýr Šimon Hart, snažící se zachránit vynález svého profesora před zneužitím zlotřilým hrabětem Artigasem.

Zemanův inovativní snímek se stal v době svého vzniku doslova senzací a na světové výstavě EXP0 58 v Bruselu získal Velkou cenu.

Číst dál

Geniální vynálezce, profesor Roch, je na pokraji objevu látky, která může ve špatných rukou zničit svět. A právě takové ruce má hrabě Artigas, tajemný a temný dobrodruh, který ve své ponorce brázdí světová moře, potápí lodi a bohatství, kterého se tak zmocní, je mu nástrojem k ovládnutí světa. Artigas unese profesora Rocha ze sanatoria a nutí ho, aby v jeho sídle v kráteru sopky Back Cup vynález dokončil. Shodou okolností Artigas unese i profesorova asistenta, inženýra Harta, který je i vypravěčem příběhu, a který se všemožně pokouší profesora osvobodit a zamezit zkáze.

Hart nakonec vyšle jícnem sopky balón s poselstvím k lidstvu, jež se díky tomu spojí a jehož válečné flotily v hodině dvanácté zkáze zamezí.

O filmu

„Musím přiznat, že již od raného mládí mě okouzlovala prorocká fantazie slavného francouzského autora fantasticko-dobrodružných románových utopií Julesa Verna, k nimž jsem se jako čtenář často vracel a dodnes ve volných chvílích někdy vracívám. Jako filmař jsem se proto v minulých deseti letech nejednou zamyslil, zda a jak by bylo možné filmovat Verna – ovšem takového Verna, který by neztratil půvab fantastičnosti, jež dodnes oslňuje ve svých dobrodružných románech mládež, i když prudký rozvoj moderní techniky mnohou jeho fantazii již předstihl.“
Karel Zeman

Číst dál

Filmových adaptací románů Julese Verna byla celá dlouhá řada – před Zemanem i po něm, jeho adaptace jsou ovšem dodnes výjimečné. Zeman totiž jako nikdo jiný pochopil, že kouzlo, jímž Verneovy romány na čtenáře působí, je spjato se zcela určitými výtvarnými představami, jaké v myslích čtenářů dovedli vyvolat původní ilustrátoři těchto románů Édouard Riou, Léon Benett a další. A že charakter těchto ilustrací je určen i technikou jejich provedení. Šlo totiž o dřevoryty, které ve Verneově době i dlouho po ní (zhruba do 1. světové války) nahrazovaly fotografie.

„Dík těmto ilustracím nemá čtenář Verneových románů dodnes nejmenší pochybnosti o tom, že Robur mohl brázdit vzdušná moře světa na své přepychové jachtě, poháněné desítkami vrtulí, sotva by však uvěřil, kdyby Robur tyto cesty prováděl v přístroji podobném nejmodernějšímu typu dopravního letadla.“ (K. Z.)

Klíčem k adaptaci Vynálezu zkázy se proto stala důsledná výtvarná stylizace, která z těchto ilustrací vychází. Nejde tak už o kombinaci našeho, reálného světa se světem fantastickým, jako tomu bylo u Zemanova předchozího snímku Cesta do pravěku (anebo třeba také u Meliése, s nímž bývá Zeman často srovnáván). Naopak – jednotícím prvkem je tu obraz, vycházející z dřevorytu, který určuje podobu kulis, kostýmů, rekvizit a konečně i hereckého, záměrně lehce patetického projevu.

Funkčnosti takového řešení napomáhá i sama předloha. Román Face au drapeau (1896), který v Čechách poprvé vyšel už o rok později jako Tváří v tvář praporu vlasti, není psychologicky komplikovaný a jeho postavy jsou v zásadě jednorozměrné. Ostatně i sama dějová linie je poměrně prostá a dovoluje tak soustředit se právě na ohňostroj fantazie, s nímž Zeman verneovský svět stvořil.

Jeho centrem jsou stroje, jež s tak naivním nadšením v úvodu obdivuje inženýr Hart. Nejde ovšem jen o samoúčelnost bizarnost, mnohé použité technické vynálezy (přesahující i představivost Verneovu) jsou i nositeli dramatických a charakterizačních významů (srovnejme například agresivně štíhlou ponorku hraběte Artigase s dobrácky baculatou ponorkou, která zachrání inženýra Harta ze dna moře) i zdrojem humoru (podmořská kola vybavená zvonkem apod.).

Postavy samy se pak v tomto světě pohybují se samozřejmostí oživlé ilustrace, působící především kostýmem, maskou a gesty. Jejich představitele také Zeman vybíral především s ohledem na fyzický typ, jako u postavy Jany, trosečnice z jednoho Artigasova přepadu, jejíž jedinou kvalifikací byla naivní krása, či v postavách námořníků, které si Zeman vybral v jednom zlínském domově důchodců.

Úspěch Zemanova filmu byl jedinečný. Snímek získal kromě mnoha jiných ocenění i Velkou cenu v soutěži hraných filmů na EXPO 58 v Bruselu a byl prodán do 72 zemí, což z něj dodnes činí nejúspěšnější český film všech dob.

Především ale zůstal jedinečným a nenapodobitelným důkazem toho, že navzdory všem technickým možnostem moderní doby zůstává tvůrčí génius nezastupitelnou a nenahraditelnou kvalitou.

Film Vynález zkázy byl digitálně restaurován v rámci projektu Čistíme svět fantazie, společného projektu Nadace české bijáky, Muzea Karla Zemana a České televize. Jeho cílem je v průběhu tří let digitálně zrestaurovat vybrané filmy Karla Zemana do nejvyšší možné kvality, uvést je na velkých filmových plátnech a vdechnout jim tak znovu život.

Přispět na digitální restaurování dalších filmů mohou všichni milovníci filmů Karla Zemana a to buď příspěvkem na transparentní účet projektu Čistíme svět fantazie na stránkách Nadace české bijáky nebo dárcovskou sms v hodnotě 30 Kč ve tvaru DMS BIJAKY na číslo 87 777. Přispívat je možné i pravidelně po celý rok zasláním jedné sms ve tvaru DMS ROK BIJAKY, a to opět na číslo 87 777. Veškeré informace lze nalézt na www.bijaky.cz.

Technické údaje

 

Vynález zkázy / Československo 1958 / 81 minut

Režie:

Karel Zeman

Scénář:

Karel Zeman
František Hrubín
Milan Vácha
Jiří Brdečka
(podle stejnojmenného románu Julese Verna)

Kamera:

Jiří Tarantík

Hudba:

Zdeněk Liška

Hrají:

Arnošt Navrátil
Lubor Tokoš
František Šlégr
Miloslav Holub
Václav Kyzlink
Jana Zatloukalová
Otto Šimánek

Monopol:

Od 30. 7. 2015
Do 30. 6. 2016

Doporučená
přístupnost:

Přístupný

Žánr:

Dobrodružný, Sci-fi

Typy kopií:

DCP, Blu-ray

Jazyk:

Česky

Ocenění:

Cena francouzských filmových kritiků,
Křišťálová cena Francouzské filmové akademie,
Velká cena EXPO 1958,
Cena československé filmové kritiky,
Státní cena Klementa Gottwalda 1959