Klub
rváčů

V kinech od 7. května.

Synopse

 

Mainstreamový film, který naprosto narušil pravidla mainstreamu a ukázal na velkém plátně šokující násilné scény, obnažené pohlavní orgány a inteligentní terorismus. Komplikovaná dějová skládanka adaptující stejnojmenný a podobně převratný román Chucka Palahniuka pracující s odvěkým motivem dvojníka. Katalogy z IKEA, Meat Loafova prsa, pěsti ve tmě, tučňáci, liposukce a mýdlo. Snímek, který bude za sto let ve všech učebnicích dějin filmu.

Číst dál

Bezejmenný hlavní hrdina a vypravěč (Edward Norton) trpí akutní nespavostí. Doktor mu doporučí navštívit terapeutickou skupinu, aby zjistil, že ostatní lidé jsou nemocemi zasaženi ještě daleko více. Vypravěč navštíví skupinu pacientů trpících rakovinou varlat, kde mezi obřími propocenými prsy plačícího Boba (Meat Loaf) nalezne konečně klid a začne opět bez problémů spát. Brzy se stane na navštěvování podobných skupin závislý, jako vetřelec se noří do emocionálních výtrysků ostatních pacientů a surfuje na obří vlně lidského neštěstí. Jeho idyla skončí ve chvíli, kdy potkává Marlu Singerovou (Helena Bonham Carterová), která je stejným lhářem jako on (navštěvuje také skupinu rakoviny varlat). Nakonec si však s Marlou týdenní program různorodých skupin bratrsky rozdělí.

Po návratu ze služební cesty zjišťuje vypravěč, že jeho byt byl zničen explozí unikajícího plynu. Zavolá proto obchodnímu cestujícímu Tyleru Durdenovi (Brad Pitt), kterého potkal během své cesty po USA. Po pár sklenkách v baru jej Tyler vyzve na pěstní souboj, který oběma nakonec přinese netušenou dávku adrenalinu a archetypální bolesti. Vypravěč se nakonec stěhuje do vybydleného Durdenova bytu a do jimi založeného Klubu rváčů se přidávají další a další muži.

Na scénu se vrací Marla (předávkování prášky a záchrana na poslední chvíli) a začíná její sexuálně explozivní, animální vztah s Tylerem Durdenem. Ve městě i celé zemi vzniká stále více Klubů rváčů, které se pod Durdenovým vedením postupně transformují do anti-materialistických, anti-korporátních a anti-konzumních buněk tvořících organismus nového projektu, Projektu chaos. V době, kdy Projekt chaos začíná vytvářet stále více subversivních, vandalských a následně i teroristických aktivit, náhle Tyler Durden mizí. Vypravěč však začíná pomalu zjišťovat, že i když je Tyler Durden pryč, je mu daleko blíže než kdy dříve…

O filmu

Liposukce = vznik filmu

 

Román Klub rváčů amerického autora Chucka Palahniuka vyšel v roce 1996 a ihned po jeho vydání kolem něj začali kroužit lidé ze studia 20th Century Fox. Nejprve několik skautů a producentů označilo román za nefilmovatelný, až se kniha dostala k producentům Joshi Donenovi a Rossu Bellovi, kteří po několika čteních s živými herci (první čtení trvalo 6 hodin) nabídli Palahniukovi za práva 10 000 dolarů. Studio chtělo adaptaci knihy svěřit nejprve Buckovi Henrymu, který v roce 1967 adaptoval Absolventa (studio vnímalo Klub rváčů jako „Absolventa devadesátých let“), nakonec se však rozhodlo pro Jima Uhlse. Jako potenciální režiséři filmu byli postupně zvažováni: Peter Jackson (který však točil Přízraky), Bryan Singer (který však neměl čas přečíst si knihu), Danny Boyle (který se však nakonec rozhodnul pro jiný film) a David Fincher (který chtěl knihu adaptovat sám a po trpké zkušenosti se sci-fi Vetřelec³ se odmítal se studiem vůbec bavit).

Číst dál

Velkým favoritem na roli Tylera Durdena byl zprvu Russell Crowe, oblíbencem hlavního producenta studia Arta Linsona byl však Brad Pitt, který si tuze potřeboval spravit náladu a stav svého konta po propadáku Seznamte se, Joe Black (Pitt nakonec získal roli a honorář 17 500 000 dolarů). Favoritem pro roli vypravěče byla v té době horká hollywoodská jména, jež měla ke komerčně nejistému projektu přitáhnout pozornost (Matt Damon, Sean Penn), režisér Fincher však od začátku trval na Edwardu Nortonovi, který jej nadchnul ve Formanově dramatu Lid versus Larry Flynt (Norton nakonec za svoji roli v Klubu rváčů dostal ve srovnání s Pittem drobné, konkrétně 2 500 000 dolarů).

Scénář filmu měl několik verzí (nejprve bez voice-overu vypravěče a následně s ním) a samotný Palahniuk byl velmi spokojený s finální verzí scénáře a věrností adaptace filmu a oceňoval především odvahu tvůrců, kteří se nebáli ve filmu ponechat divácky překvapivé (celá pointa příběhu) či nepříjemné scény (homoerotické motivy – například v sekvenci kdy Tyler Durden láduje vypravěči do úst brokovnici).

První návrh rozpočtu filmu byl 23 000 000 dolarů, během natáčení se plánovaný rozpočet šplhal až k 67 000 000 dolarů a finální rozpočet byl nakonec 63 000 000 dolarů, což byl ve své době velmi vysoký rozpočet i na hollywoodský mainstreamový film. Natáčení trvalo celých 138 dní a Fincher natočil více než 1500 filmových cívek (zhruba třikrát tolik než u průměrného hollywoodského filmu). Natáčelo se na Super 35mm formát, přičemž práce kameramana Jeffa Cronenwetha a vizuální styl celého filmu byly pro Finchera naprosto klíčové. Vyznění scén, v nichž figuruje pouze vypravěč, je realistické a záměrně mdlé, zatímco scény s Durdenem jsou hyperrealistické a temné. Jedním z filmových vzorů byl pro autory snímek George Lucase Americké graffiti, kde se objevují barevně tlumené noční scény a zároveň denní scény překypující barvami (Fincher ostatně kdysi jako malý kluk pozoroval natáčení tohoto opusu).

 

Díra do hlavy = speciální efekty

 

Klub rváčů obsahuje celou myriádu různorodých speciálních efektů (CG modelace, klasická animace či tzv. skenování) sloužících jedinému cíli – znejasnit realitu a naopak znásobit podivnost a podvratnost. Jako diváci jsme nuceni sledovat časoprostor filmu skrz krátkozrakou optiku a ne úplně spolehlivý mozek hlavního hrdiny – tento princip ostatně naznačuje již ikonická devadesátivteřinová titulková sekvence, díky níž se prostřednictvím záběrů á la elektronový mikroskop dostaneme (doslova) do hlavy našeho vypravěče, a to skrze fascinující jízdu po jeho neuronech či vlasových folikulech. Snímek však obsahuje celou řadu dalších trikových „atrakcí“, které udržují diváka ve střehu a navozují tu správnou míru znejasnění – jednotlivá okénka s probleskujícím Tylerem Durdenem nebo okénko s detailem vzrušeného obřezaného mužského přirození na konci filmu jsou toho pádným důkazem.

 

Traumatická sluchová porucha = hudba

 

Fincher se od počátku bál, že hudební uskupení, která jsou zvyklá vytvářet filmovou hudbu, nebudou schopna vybavit Klub rváčů soundtrackem, jenž by držel pohromadě různorodé motivy, a proto se rozhodl oslovit kapely, které pro film nikdy neskládaly. Jednou z variant byli slavní Radiohead nebo také Trent Reznor z Nine Inch Nails, ale nakonec film opatřilo hudbou breakbeatové duo The Dust Brothers, které v hudebním světě proslulo daleko více na producentském poli (produkce alb Paul´s Boutique od Beastie Boys, Odelay od Becka či žvýkačkového superhitu MMMBop od skupiny Hanson). The Dust Brothers vytvořili znepokojivý postmoderní soundtrack obsahující bubnové smyčky, elektronické šumy a počítačem samplované zvuky, který přesně odpovídal anarchistické povaze celého filmu. Samotné finále pak doprovodila píseň Where Is My Mind? od americké indierockové skupiny Pixies, jenž se objevila na průlomovém albu skupiny s názvem Surfer Rosa z roku 1988. Tato píseň nebyla nikdy vydána jako singl, ale přesto se stala jedním z největších hitů kapely. Do závěrečné scény zapadá nejen svým názvem, který jako by shrnoval základní otázku celého filmu, ale také svým tepajícím rytmem a osudovým vokálem.

 

His Name is Robert Paulson = kritické přijetí

 

Premiéra snímku proběhla na 56. MFF v Benátkách v září roku 1999, kde se Klub rváčů stal nejdiskutovanějším titulem festivalu. Zpočátku se jednalo o typický „love or hate“ film, který jedna polovina kritiků adorovala a druhá polovina zuřivě nenáviděla. Celá řada kritiků přirovnávala film ke slavnému Kubrickovu Mechanickému pomeranči (především díky podobné orientaci na analýzu archetypálního násilí v každém z nás) a někteří se obávali, že premiéra filmu vyvolá řadu násilných činů po celém světě. Tyto obavy se nakonec ukázaly jako liché, neboť po uvedení filmu sice vzniklo na území USA několik rváčských klubů, ty však neměly dlouhého trvání. Film se stal nejdříve jedním z klíčových počinů roku 1999 (společně s Magnólií P. T. Andersona, V kůži Johna Malkoviche Spikea Jonzeho či Eyes Wide Shut Stanleyho Kubricka) a následně i jedním z největších kultů celých filmových 90. let.

Technické údaje

 

Fight Club / USA, Německo 1999 / 139 minut

Režie:

David Fincher

Scénář:

Jim Uhls
(podle románu Chucka Palahniuka)

Kamera:

Jeff Cronenweth

Hudba:

The Dust Brothers

Hrají:

Edward Norton
Brad Pitt
Helena Bonham Carter
Meat Loaf
Zach Grenier

Monopol:

Od 7. 5. 2015

Do 31. 12.2015

Doporučená
přístupnost:

Od 15 let

Žánr:

Drama

Typy kopií:

DCP, Blu-ray

Formát:

1 :2,35

Jazyk:

Anglicky

Titulky:

České

Objednat
do kina:

David Huspenina
program@acfk.cz
+420 724 339 341

Materiály:

CAPSA

Jméno: guest
Heslo: guest

Ke stažení

 

Zde najdete průběžně doplňovaný výběr materiálů k filmu. Kompletní nabídka materiálů včetně je k dispozici na Capse (jméno a heslo: guest):

 

ACFK.CAPSA.CZ